Skip to content

Kosmetika – rtěnky, barvy, krémy, make-up

Věděli jste, jaké chemické přísady obsahuje „běžná“ kosmetika ?

Kosmetika, kterou používáme takřka denně – krémy, dekorativní kosmetika – make-up, rtěnky, oční stíny, řasenky, taky vlasová kosmetika – šampony, kondicionéry, pro celé tělo – tělová mléka, přípravky pro intimní hygienu, antiperspiranty. Pokud jsem na něco zapomněla, tak to tam patří taky.

kosmetika 3
                            Top-Disadvantages-of-Using-Cosmetics-and-Beauty-Products

kosmetika 2

Toto je 18  chemických přísad, které se používají v kosmetice

1. Uhelný dehet

Najdete ho převážně v produktech pro suchou pokožku či v produktech fungujících proti zarudnutí pleti; v šamponech a tonicích proti lupům a vším. Jelikož se jedná o známý karcinogen, bylo v EU jeho použití zakázáno (po pravdě nevěřím, že se dodržuje, zejména velcí výrobci si určitě vrásky nedělají). V produktech je obsažen pod označením FC&C a D&C.

2. Toluen

Objevuje se v nehtové kosmetice, lacích na nehty, ale i barvách na vlasy. V těchto produktech ho najdete pod názvy toluen-2,5-diamin, toluen-2,5-diamin sulfát, methlybenzen a benzen. Používá se jako ředidlo, v podobě kyseliny benzoové (zoxidovaný toluen) jako konzervant (paraben) a je silně dráždivý pro oči i pokožku. Toluen se získává z petroleje.

3. Oxybenzon

Používá se jako aktivní ingredience v přípravcích na opalování, kde pohlcuje UV záření. Proniká pokožkou, kde se navíc chová jako fotozcitlivovací látka, tím se při osvícení zvyšuje produkce volných radikálů, což činí tuto složku potencionálně karcinogenní.  Pokud se na pokožce nahromadí, může vyvolat alergii, vyrážku a svědění. Ve složení ho najdete pod označením benzofenon-3,  benzoyl-5, 5-methoxyfenol, methanon a solaquin.

4. Olovo

Tuto látku naleznete v mnoha rtěnkách a barvách na vlasy. Ve složení se skrývá jako octan olovnatý, olověný cukr a na anglické etiketě to bude Lead acetate. Je to bezbarvý nebo bílý krystalický prášek s nakyslým aromatem, vyrábí se z Oxidu olovnatého a kyseliny octové. Jeho chuť je sladká, je rozpustný ve vodě a glycerinu, ethanolu a acetonu. V nízkých koncentracích se používá jako přísada do barev na vlasy, kde napomáhá větší sytosti barvy, je typickou součástí tmavých barvicích směsí. Dodává po aplikaci barvy větší stabilitu vlasové pigmentaci a podporuje odolnost barvy. Používá se v barvách na vlasy mimo Evropskou unii a Kanadu (bohužel tomu taky moc nevěřím), kde je jeho používání zakázáno z důvodu nepříznivých účinků na zdraví lidského plodu a mnoha dalším zdravotním rizikům. Jedná se hlavně o rizika mutagenicity a karcinogenity, je toxický pro orgánové systémy, způsobuje vrozené vady a genetické mutace a má vliv na vzrůstající neplodnost u mužů u žen. V USA se nesmí Lead Acetate přidávat do kosmetických výrobků, používaných v okolí očí.

5. Mastek

Mastek, jinak také talc či french chalk, potkáte v dětských zásypech a pudrech, a také v dekorativní kosmetice, jako jsou kompaktní oční stíny, pudry, tvářenky… Chemickým složením je mastek podobný azbestu. Je tedy toxický pro dýchací cesty a může způsobovat dýchací potíže.

6. Hydrochinon

Látka užívaná v krémech pro sjednocení pokožky či pro zesvětlení pigmentových skvrn. Hydrochinon snižuje produkci melaninu v pokožce a tím pádem ji činí citlivější vůči slunečnímu záření.

7. Formaldehyd

Tato látka se používá hlavně v nehtové péči, ale také v barvách na vlasy, lepidlech na řasy i nehty a v další dekorativní kosmetice. Formaldehyd dráždí pokožku, způsobuje alergie a může oslabit imunitní systém. Díky tomu bylo jeho použití v Evropské unii zakázáno (vzpomínám si na kauzu s umělými nehty, takže buďte prostě opatrní a nenechte se ošálit).

Pokud se vám do ruky dostane nějaký mimoevropský výrobek (i evropský – bohužel), formaldehyd v něm můžete identifikovat pod názvy jako je methanal, methylaldehyd, oxomethan, oxymethylin, diazolidinyl urea, ale i aldehyd kyseliny mravenčí.

8. Ethoxylované povrchově aktivní látky a 1,4 dioxan

1,4-dioxan je obsažen v mnoha kosmetických výrobcích, ale nikdy není uveden na štítku, protože se jedná spíše o znečišťující látku nebo vedlejší produkt nežli složku. Ke kontaminaci dochází, když se ethylenoxid (který prokazatelně způsobuje rakovinu prsu) přidává k dalším chemickým látkám za účelem zmírnění jejich dráždivého účinku. Ethylenoxid se například přidává k natrium lauryl sulfátu, aby vznikl natrium laureth sulfát. Chemikálie 1,4-dioxan se dobře vstřebává do kůže a přidává se do mnoha kosmetických výrobků včetně přípravků na narovnání vlasů, šamponů, dětských mýdel a koupelí. Pracovní skupina pro životní prostředí ve Spojených státech zjistila, že 57 procent dětských mýdel je kontaminováno 1,4-dioxanem. Látky, které obsahují v názvu písmena -eth jsou červenými praporky signalizujícími přítomnost 1,4-dioxanu. Dávejte si pozor na výrobky, které mají v seznamu obsažených látek polyethylen, polyethylenglykol, oxynol, cetearet(h), oleth, -xynol, PEG nebo nějaké jiné -ethy (jako natrium laureth sulfát)

9. DEA/TEA/MEA

Neboli dietanolamin, trietanolamin a monoetanolamin se hojně používají jako emulgátory a pěnidla ve vlasových šamponech, sprchových gelech, ale i make-upech a pečující pleťové kosmetice, včetně dětské! Pokožka tyto látky okamžitě vstřebá, což může způsobit alergické reakce, vyrážky či svědění. Kromě toho jsou tyto látky možné karcinogeny s extrémním rizikem především u dětí.

10. Triklosan

Je v kosmetice používán pro své antibakteriální účinky. Používá se hlavně v deodorantech, antibakteriálních gelech či jako konzervant v nejrůznější pečující kosmetice či zubních pastách.

Triklosan silně dráždí pokožku i oči. Může také narušovat hormonální rovnováhu štítné žlázy. Některé studie prokázaly při jeho navázání např. na chlor – potencionální karcinogenitu, navíc má negativní účinky na fungování imunitního systému člověka.

11. Akrylátové polymery

Jsou chemikálie derivované z ropy. Najedeme je hlavně ve stylingových přípravcích a vlasové kosmetice. Polymery najdeme ve složení pod názvy kopolymer či polymer. Jelikož jsou akrylátové polymery původem z ropy, nese to s sebou ucpávání pokožky, pórů, vznik alergií a ekzémů, nehledě na jejich využití ve stavebnictví.

12. Hliník

Hliník má v kosmetice velmi rozsáhlé použití, proto si zaslouží trochu víc pozornosti. Používá se, mimo jiné, jako účinná složka deodorantů a antiperspirantů. Na pokožce dokáže neutralizovat bakterie a tím zabránit vzniku potenciálního zápachu. Ve složení ho poznáte pod názvy jako aluminium, aluminium zirkonium či aluminium chlorohydrate. Hliník ale ucpává póry a potní žlázy, čímž může způsobit podráždění pokožky a nepříjemné vyrážky. Je také spojován s možným vznikem rakoviny prsu.

Hliník je kov, který se přirozeně vyskytuje v přírodě – je třetím nejrozšířenějším prvkem v zemské kůře. Má spoustu podob, například je základním materiálem půvabných rubínů a safírů. V kosmetice se používá více než 25 ingrediencí obsahujících hliník, mezi nejznámější patří Aluminum Chloride, Aluminum Chlorohydrate, Aluminum Citrate, případně Potassium Alum nebo Ammonium Alum (poslední dva jsou známé jako přírodní deo krystaly).

I přesto, že problematika hliníku je nejvíce spojována s deodoranty/antiperspiranty, vyskytuje se i v jiné kosmetice: ve rtěnkách se používá jako součást pigmentů, které jim dodávají barvu a v zubních pastách se s ním zase můžeme setkat jako s jemným abrazivem.

Zdá se, že hliník v kosmetice nejvíce znepokojuje Francouze, Nory a Němce. Jsou to právě ty národy, jejichž instituce provedly obsáhlé studie, které ukázaly, že jeho používání není bezpečné. V roce 2014 tedy Výbor vydal oficiální posudek na toto téma. Závěr v jedné větě? Výbor nemůže vyhodnotit riziko, protože není dostatek studií, které by se zabývaly potenciálním pronikáním hliníku do těla skrze kůži. Nicméně, z jiných částí posudku vyplývá, že kosmetika obsahující hlinité suroviny podle Výboru NEpodporuje vznik rakoviny prsu nebo rakoviny obecně. Zdá se tedy, jak už to bývá, že výbor chce vyhovět všem a nepůjde proti velkým kosmetickým firmám. I proto jsou dodnes výše zmíněné suroviny považování evropskou legislativou za bezpečné a použitelné.

„Hliník se neodstěhoval do Humpolce a máte ho pravděpodobně ve své koupelně – a já bohužel taky“.

Velmi podrobný a zdá se mi kvalitní – článek o hliníku v kosmetice najdete zde a stojí za přečtení.

13. Parabeny

Parabeny jsou skupinou chemických látek, které se používají jako konzervační činidla a vyskytují se ve velkém množství kosmetických výrobků včetně šamponů, hydratačních přípravků, krémů na holení, čistících gelů, lubrikantů, farmaceutických přípravků pro místní použití a zubních past. Parabeny se také používají jako vonné přísady v parfémech, kde jejich přítomnost nemáte šanci odhalit. Skrývají se totiž pod nic neříkajícím označením Parfum. Parabeny narušují rovnováhu hormonálního systému, vykazují reprodukční toxicitu, imunotoxicitu, neurotoxicitu a dráždí pokožku. S velkou pravděpodobností vedou rovněž ke vzniku rakoviny prsu; existují výzkumy, které prokázaly, že parabeny imitují estrogen – což je účinek, který vyvolává zvýšené riziko vzniku rakoviny prsu a souvisí s reprodukčními problémy.

Dejte si pozor na metylparaben, etylparaben, propylparaben a butylparaben, a také na kyselinu 4-hydroxybenzoovou, propylester, propyl-4-hydroxybenzoát, kyselinu benzoovou, 4-hydroxybutyl ester, p-salicylovou kyselinu, 4-karboxyfenyl.

14. PEG (Propylene Glycol)

Polyethylenglykol zvyšuje prostupnost pokožky a vyskytuje se v mnoha přípravcích tělové a další kosmetiky. Je v kosmetice používán jako zahušťovadlo, změkčovadlo, rozpouštědlo i zvhlčovadlo v jednom. PEG je jedním slovem emulgátor. Poutá k sobě vodu, a proto je často přidáván do produktů, které mají pokožku hydratovat.Snadno se vstřebává kůží a může obsahovat toxické nečistoty jako 1,4 dioxan nebo ethylenoxid – oba karcinogeny. Dívejte se po označení polyethylenglykol (PEG) a příbuzných syntetických látkách PG (propylenglykol) a PPG (polypropylenglykol). PEGy narušují přirozenou obranyschopnost pokožky a způsobují vyrážky a ekzémy. Aby ne, když jsou ve farmacii používané jako projímadla.

15. Silikony

Silikony dodávají pokožce i vlasům jemnost a lesk bez pocitu mastnoty. Přidávají se do pleťových krémů, hlavně do těch proti vráskám, do šamponů a vlasových balzámů. Objevíte je snadno, silikony mají názvy končící koncovkami -cone, -siloxane, -methocine.

Pokud na čistou pleť nanesete čas od času produkt s malým obsahem silikonů, zas tak nic hrozného se neděje. Silikony ale na pokožce i vlasu vytváří neprodyšnou přilnavou vrstvu, která nejde pořádně smýt vodou. Jestliže budete produkty se silikony používat dlouhodobě, pleť bude vysušená, obsypaná pupínky, protože nebude moct dýchat (to samé platí i o vlasové pokožce).

16. SLES či SLS

Tyto dvě látky jsou hojně používaným levným (průmyslovým) pěnidlem. Potkáte je ve sprchových gelech, šamponech ale i v mycích pleťových gelech. Ve složení výrobků je odhalíte pod názvy Sodium Lauryl Sulfate (SLS) a Sodium Laureth Sulfate (SLES). Sulfáty se sice vyrábí derivací palmového či kokosového oleje, ale přidané chemikálie, obzvlášť 1,4 dioxane, při samotné výrobě všechny prospěšné látky zničí. SLS/ SLES pokožku přesušují a dráždí. Díky tomu mohou u citlivějších jedinců či alergiků způsobit akné. Při pravidelném použití produktů s vysokým obsahem sulfátů se často objevují lupy, alergie a ekzémy.

17. Parafenylendiamin neboli PPD

Je barvivo derivované z uhelného dehtu. Nejčastěji je přidáváno do barev na vlasy (tmavé barvy obsahují daleko více P-phenylenediaminu, než ty světlé). Najít ho můžete i v dekorativní kosmetice. P-phenylenediamine způsobuje podráždění citlivého očního okolí, alergie a vyrážky. V Severní Americe bylo z těchto důvodů jeho použití již zakázáno. V barvách na vlasy i v pečující vlasové kosmetice ji dajdete pod názvy parafenylen, p-diaminobenzen, p-fenylendiamin, p-aminianilin a 1,4 benzendiamin.

18. Ropné produkty

Nejčastěji se používají jako plnidlo do krémů, tělových mlék či produktů na opalování. Jejich produkce je velice levná a tak jsou v kosmetice hojně využívány. Ve složení je objevíte pod názvy paraffinum luquidum, mineral oil, petrolatum či vazelína.

Mnoho lidí si myslí, že vazelína jejich suchou pokožku ‚promaže‘ a vyživí, ale to je omyl. Vazelína nemá sama o sobě hydratační schopnost, pouze na pokožce vytvoří film, který uzamkne vlhkost, ale na druhou stranu pokožka nemůže dýchat, dochází k ucpávání pórů, vzniku pupínků a drobných zánětů. Jakmile vazelínu setřete, pokožka se navíc vysuší ještě více.

Co dodat na závěr ?

Moje rada je : „Nevěřte všemu, co říká reklama“. Buďte raději podezíraví, hledejte informace, ověřujte a prověřujte – jde přece o vás a vaše zdraví.  Dnes existuje celá řada velmi kvalitních kosmetických výrobků, které se umí těžkým kovům a karcinogenům při výrobě vyhnout. Hledejte takové, které vám budou vyhovovat a vaše tělo to jistě ocení.

Budete mile překvapeni, kolik jich na trhu je a ne vždycky musí být drahé.

bio rtenka