srucha zelna jedla a leciva

Plevel je označení rostlin, které nechceme v záhonech.

Ale než začneme zkoumat jedlý plevel, podívejme se, co to vlastně je.  Asi nejznámější v našich krajinách je pýr, kopřiva, sedmikráska, pampeliška, kostival, bršlice, jitrocel, pelyněk, merlík, ptačinec, přeslička a určitě vás napadne i spousta dalších. V záhonech se nám ale nelíbí a likvidujeme je. Přitom každou tuto rostlinku můžeme považovat za léčivku.

Šrucha zelná

roste téměř všude a je velmi odolná vůči likvidaci.

srucha zelna jedla bylina

Šrucha zelná –  latinsky Portulaca oleracea.

Jako plevel je velmi nepříjemná nejen v dlažbě, ale i záhonech a trávníku. Jakmile se jednou vysemení, bývá problém se jí zbavit. Musíme ji likvidovat jako mladou ještě než se rozroste, vykvete a roztrousí tisíce semen. Avšak tuto velmi nepříjemnou vlastnost, nechtěnou v záhonech, můžeme snadno otočit v náš prospěch.

Příjemná a zdravá zelená příloha do kuchyně

Šruchu můžeme konzumovat jako každou listovou zeleninu, syrovou i vařenou. Můžeme využít celou rostlinku, lodyhu, lístky i květy. Je mírně nakyslá a lehce slaná. Není tedy třeba ji dále dochucovat. Můžeme ji používat samostatně, taky přidat do salátů, uvařit z ní špenát, přidat do polévky, osmahnout na pánvi, zkrátka podle chuti. Při vaření ji však pouze lehce povařte.

Šruchu zná medicína i lidové léčitelství

Šrucha je velmi zdravá a využívá ji i tradiční čínská medicína.

V lékařství byl ověřen její účinek při léčení nepříjemného ústního onemocnění lichen planus, je účinná v léčbě hmyzího i hadího uštknutí, při popáleninách a vředech. Vnitřně ji lze použít při úplavici, průjmech, hemoroidech, poporodním či vnitřním krvácením.

Šrucha se dostala do Evropy pravděpodobně z Persie, kde se používala již 2000 let př.Kr. V minulosti byla dost využívána v lidovém léčitelství, zejména při léčbě chorob spojených se zánětem, jako jsou nemoci srdce, žaludku, horečka a nejrůznější bolesti. Otec botaniky Theofrastos (372-287 př.Kr) doporučoval šruchu na srdce, bolesti v krku, ekzémy a oteklé klouby.

Šrucha zelná obsahuje až 93% vody a vysoký obsah omega 3 mastných kyselin. Obecně listová zelenina jako zelí, špenát, růžičková kapusta, obsahuje velké množství mastných kyselin, ale šrucha je jednou z výjímek, kdy jako rostlina obsahuje navíc EPA, jinak přítomnou jen v rybách a řasách.  Omega 3 tuků obsahuje 5x víc než špenát, v množství 400mg na půl šálku vařené rostliny. Velmi důležitý je i poměr Omega 6 ku Omega 3.

Z dalších živin a látek, které šrucha obsahuje jmenujme – bílkoviny, vlákninu, vitamíny B1,B2,B3, vit. C a E (5x víc, než špenát), betakaroten, betain, cholin, koenzym Q10 a antioxidanty, lapače volných radikálů jako glutation (podporuje imunitní systém a detoxikaci). V listech šruchy byly dokonce objeveny látky zvané tylakoidy, které snižují chuť k jídlu.

Šrucha je bohatá i na minerály – fosfor, zinek, měď, vápník, hořčík, mangan, železo a draslík. Jen při 16 kilokaloriích se jedná o jednu z nutričně nejcennějších potravin.

Vzhledem k tomu, že šrucha obsahuje šťavelany, které mohou narušovat vstřebávání vápníku a hořčíku, nedoporučuje se větší konzumace pro lidi s ledvinovými kameny a těhotné ženy. Nežádoucí účinky šťavelanů ale výrazně snižuje jogurt.