Cizrna (římský hrách) se pěstuje už déle než sedm tisíc let a v posledních letech se v české kuchyni objevuje čím dál častěji.
Do světa se cizrna pravděpodobně rozšířila z Indie, kde se jí ročně vypěstuje kolem 65% z celkové produkce, ale oblíbená je téměř ve všech zemích pro svou příjemnou oříškovou chuť a široké využití v kuchyni. Luštěniny jsou všeobecně považovány za zdravé potraviny, ale cizrna ve srovnání s ostatními luštěninami obsahuje větší množství esenciálních aminokyselin, jako je lysin, isoleucin nebo tryptofan. Kromě toho cizrna obsahuje velké množství prospěšných nenasyceených mastných kyselin, zejména kyselinu olejovou a linolovou. Z vitamínů je to především vitamín B1, B2, B3,B5, B9 a Beta-karoten a vit. A, C a E.
Cizrna se v posledních letech řadí dokonce mezi tzv. superpotraviny, zejména pro vysoký obsah prvků jako mangan, fosfor, měď, selen, zinek, železo, vápník a hořčk. Z nenasycených mastných kyselin jde zejména o Omega 6, která napomáhá snižování LDL cholesterolu a je výborným zdrojem rostlinných bílkovin.
Cizrnu můžete velmi snadno připravit ze sušených bobů (i když to chce trochu trpělivosti), které dnes koupíte už v každém supermarketu, ale cizrnu můžete koupit i v plechovce a většinou neobsahuje ani žádná přidaná éčka. Cirznu z plechovky však musíte dobře propláchnout, abyste získali příjemnou a přirozenou chuť, kterou cizrna má, pokud ji sami uvaříte.
Před vařením ze suchých bobů je potřeba cizrnu důkladně propláchnout a namočit, minimálně v trojnásobku vody, než jaký je objem suché cizrny. Ideální doba namáčení je 24 hodin nebo alespoň přes noc a v průběhu namáčení – bobtnání bobů, ji důkladně proplachujte. Před vařením cizrnu znovu propláchněte a vařte v čisté vodě. Vodu před vařením nesolte, jinak se doba vaření prodlužuje a cizrna stále není měkká. Ideální je vařit v papiňáku, pokud nevlastníte, počítejte s dobou varu 1-2 hodiny, podle množství a doby, po kterou byla před vařením namočená. Vynikající a zdravý pokrm je polévka z cizrny, kdy část cizrny můžete rozmixovat pro zahuštění, část uvařených bobů necháte v polévce.
Asi nejznámějším, velmi oblíbeným a skutečně zdravým pokrmem je „hummus“, méně známý je falafel, rozšířený zejména v arabských zemích. Falafel jsou smažené cizrnové kuličky nebo placky a nejčastěji se podává se zeleninou a jogurtovou omáčkou. Chutná výborně také pouze se zeleninovým salátem.
Falafel:
Falafel se připravuje ze syrové, jen namáčené cizrny. Použijete-li uvařenou cizrnu, falafel se při smažení začne rozpadat. Pokud najdete recept, kde je mouka nebo vejce, není to skutečný falafel.
Cizrnu namáčíte tak dlouho, až je pro konzumaci měkká. Pak ji dohladka umelete nebo umixujete. Můžete přidat malý kousek vařené brambory nebo špetku bramborového škrobu a kousek strouhané mrkve.
Podle chuti přidáte sůl, česnek, cibuli a koření jako mletý kardamom, mletý římský kmín, kurkumu, případně kousek chilli. Těsto můžete dochutit nasekaným koriandrem a čerstvou petrželí. Na závěr můžete přidat i špetku jedlé sody, která těsto mírně nakypří.
Kvaalitní těsto na falafel by mělo připomínat mokrý sníh. Neslepujte ho ani moukou ani vejci, správné těsto by mělo samo držet pohromadě. Tvoříte malé kuličky nebo placky a smažíte po obou stranách, do medové barvy. Hotová placka se dá krásně rozlomit a uvnitř není syrová.
Dobrou chuť !
