V tomto článku nazvaném „Kouzlo vědomého pohybu“ vám chci přiblížit jednu téměř neznámou (i když vůbec ne novou) metodu práce s tělem, která bez nadsázky absolutně ovlivnila a změnila můj život – s přibývajícím věkem. Nejen pohybový, ale ve všech směrech.
Clinical Somatics
„Clinical Somatics“ je unikátní technika vyvinutá Thomasem Louisem Hannou (USA), kterou v roce 1976 představil veřejnosti jako „Thomas Hanna Somatic Education“.
https://en.wikipedia.org/wiki/Thomas_Louis_Hanna
Clinical Somatics je výukový program, který spojuje tělo a mysl v jeden celek a jeho hlavním cílem je obnova muskuloskeletární kondice celého těla (bez ohledu na věk).
V základu vychází jeho práce z techniky Moshe Feldenkraise, ale metodika Thomase Hanny je mnohem jednodušší, srozumitelnější a především – je mnohem přístupnější všem, kdo se aktivně zajímají o své zdraví a nebojí se učit něco nového. A ještě zajímavější je, že začít můžete v jakémkoliv věku a v jakékoliv fyzické kondici. Jediná podmínka je – schopnost vědomě vnímat sebe sama.
Jakmile se ponoříte do tohoto v podstatě jednoduchého a nesmírně příjemného cvičení, zjistíte, že vůbec není pravda, že stárnutí znamená automaticky bolesti zad a kloubů, ranní ztuhlost, chronickou únavu, změny tlaku a zdravotní problémy všeho druhu. Budete v údivu, jak tělo velmi rychle reaguje na změnu v našem vnímání a jak ohromnou zpětnou vazbu ve formě postupného uvolnění a změny v rozsahu pohybu či fyzické kondice nám dává.
Bez změny myšlení to ale nejde. Bohužel ne všechno, co nás učí ve škole, je pravda, a tak žijeme podle zakořeněných návyků a „obecných představ“ o fungování těla, které v konečném důsledku často „pracují“ proti nám. Pokud si však dovolíte tato obecně přijímaná dogmata a návyky „nechat být“ a připustíte ve své mysli, že by věci mohly být i jinak, začnete si užívat ve svém těle něco naprosto nového.
A když to nevzdáte, pak jako bonus postupně mizí vaše všemožné bolesti a vaše tělo obnovuje funkčnost nejen pohybovou, ale mění se i kvalita vašeho života ve všech směrech. Zažíváte svobodu pohybu v celém těle, nárůst energie a zároveň vnitřní klid a s tím vším – zlepšení zdraví a mnohem více chuti do života. A tohle opravdu není málo.
- Kdo jste prošli kurzy meditace, máte už vlastní zkušenost, jak můžete být v kontaktu sami se sebou na mnohem hlubší úrovni bytí, než jste byli dosud zvyklí a pochopili jste, že tím vstupujete do „světa“ nových, dosud netušených možností a je už pouze na vás, jak si tento kontakt udržíte a jak ho taky využijete.
- Pokud jste absolventi Kraniosakrální terapie (cestou hluboké relaxace, kraniosakrální rezonance), pak už jste se naučili, jak vstoupit do hlubokého kontaktu s lidským tělem a jak se spojit s vnitřní Inteligencí (která je svou podstatou stejnou silou, jaká utváří, organizuje a řídí vesmír) a uvědomili jste si, co je nám skryto – jaké má lidské tělo neuvěřitelné schopnosti, jak umí organizovat a léčit samo sebe – za určitých podmínek, pokud mu je vytvoříme.
- Pokud jste prošli také kurzy Neuro-spinální rebalance, objevili jste další unikátní „nástroj“ pro vnitřní práci s naším tělem, který nám pomáhá k uvolnění nahromaděných energetických blokád nebo chemických „zápisů“ v těle (způsobených vnitřními emočními konflikty či traumatickými nebo stresovými prožitky), které jsou velmi často příčinou nejrůznějších zdravotních komplikací a nezdarů v našem životě.
- Vědomý pohyb CS je „něco naprosto unikátního“, co tuto skládačku doplňuje a je ohromnou pomocí zejména pro ty, co neumí (ale moc by si to přáli) „zpomalit, zklidnit se ve své hlavě“ a svou myslí být plně v kontaktu se sebou samotnými a se svým tělem. Obnova „ztraceného pohybu“, obnova funkcí hlubokých svalů a pohybová svoboda, to je jen část benefitů, které vědomým pohybem získáváme.
Mysl se VĚDOMĚ, skrze velmi specifický pohyb, spojuje s pohybovým systémem těla, aby mozek mohl „přepsat pohybové vzorce“ uložené hluboko v podvědomí a obnovit pohyb všude tam, kde by měl být, abychom nemuseli žít s bolestí a pohybovým omezením.
Clinical Somatics je metoda, která mě naprosto uchvátila. Už taky chápu, proč mi na mé již chronické bolesti páteře nepomáhalo vůbec žádné cvičení, proč „nefungovalo“ ani hledání příčiny, a proč mi nemohl pomoci ani žádný fyzioterapeut.
Klíčová a zásadní myšlenka tohoto učení je tato:
- Svaly mají pouze dvě funkce, a to je kontrakce a uvolnění.
- Svaly samy nemají žádnou vlastní kontrolu, pouze reagují na signály z mozku a nervového systému.
- Sebemenší reakce nervového systému má okamžitou odezvu ve svalech (čím hlubší svaly, tím jsou citlivější na změny – myšlenky, emoce, stres).
- První reakce svalů na sebemenší změny a stres (starostlivé myšlenky, obavy, strachy, změny nálad) je zvýšení napětí.
- Svaly mohou být v napětí taky v důsledku nehody, poranění nebo opakujících se stále stejných pohybů včetně chůze, nadměrné zátěže i cvičení a přetrénování.
- Opakováním čehokoliv vzniká návyk a mozek takový návyk „zapisuje“ do podvědomí, aby se mohl „návyk“ automaticky opakovat – bez našeho vědomí. Až 98% veškeré naší činnosti jsou automatické návyky. Bohužel – tento skvělý mechanismus, kterým naše tělo disponuje, se týká i našich svalů !!
- Naše svaly si zvyknou na cokoliv, co provádíme opakovaně, a mozek časem jejich kondici „nastaví jako NORMU“, zafixuje svaly na určitou délku a určité svalové napětí !!
- Každý permanentně napjatý sval je tak pevně „zafixován“ mozkem a smyslovým motorickým systémem. Můžeme cvičit cokoliv, můžeme se natahovat, protahovat, posilovat, ale prodloužení a uvolnění svalů bude trvat jen omezený čas. Svaly se pak vrátí do své „normy“ – dokud tento STAV vědomě nezměníme – dokud svaly nedostanou zprávu z mozku, že to může být jinak.
- Žádného pohybu těla se neúčastní pouze jeden sval, ale vždy jsou to určité skupiny svalů. Proto se taková „fixace“ nikdy netýká pouze jednoho svalu.
- Ve skutečnosti nemůžeme ani prodlužovat ani posilovat sval, který není uvolněný, ale je „držen nervovým systémem“ v napětí. Výsledkem mohou být nejrůznější bolesti, poškození svalů, omezení pohybu či jiné svalové a následně i kloubní dysfunkce. To jenom proto, že veškerá cvičení jsou obvykle „mechanické opakování naučených pohybů“, do kterých mozek není vědomě zapojen. Většinu cvičení totiž „vykonáváme“ spíš silou vůle a s určitým úsilím, které nám ve skutečnosti víc škodí, než pomáhá. Většina cvičení je automatický, naučený proces.
Clinical Somatics je celá řada velmi specifických pohybů, které se učíme postupně tak, aby na ně začal reagovat náš nervový systém a mozek. Samozřejmě, můžete se podívat na videa, která jsou skvěle dostupná a řeknete si: „Proč tolik humbuku, to je „obyčejný“ pohyb, co zvládnu taky“. Ano, to je obvykle první reakce, protože na první pohled to tak vypadá. Toto velmi specifické „cvičení“ je totiž hlavně o pohybu uvnitř, který vidět nemůžeme.
Vy vidíte „pouze ten pohyb“ – ale vy nevidíte, co se odehrává uvnitř v těle.
Je to pohyb, který nestačí vidět, a dokonce ani nestačí ho chápat. Vy ten určitý a velmi specifický pohyb potřebujete vědomě vnímat a cítit „uvnitř“, protože chcete-li uvolnit svoje svaly, aby byly pružnější a pohyblivější, musíte napřed svému mozku oznámit, že ty svaly máte, že o nich víte a že je taky cítíte. Aby vám ale mozek uvěřil, potřebuje váš prožitek. A to je právě to, co nám obecně chybí. Toto je první klíč k přepisu naučených a mozkem pevně zafixovaných „norem“. Druhým klíčem je „specifický“ druh pohybu, kterým aktivujeme, nebo taky „zapínáme a vypínáme“ svaly a celé svalové skupiny, pandikulace. O tom, co je pandikulace se dozvíte více v tomto článku:
https://v-laska.com/kouzlo-vedomeho-pohybu/pandikulace-vrozeny-reflex-k-uvolneni-svaloveho-napeti/
Co je ale na tom všem nejkrásnější, je to, že i když se vám to může zdát složité, ve skutečnosti je to celé velmi jednoduché a velmi přirozené. Není to pohyb, který „někdo“ vymyslel. Je to něco, s čím jsme se narodili, ale díky návykům v průběhu života nebo přijatým pohybovým vzorcům – jsme tyto přirozené schopnosti přestali využívat.
Často kladené otázky
Co to vlastně znamená, když se řekne "vědomý pohyb" ?
Vědomý pohyb je v podstatě pravý opak toho, co většina z nás dělá v posilovně, na lekcích cvičení nebo když vykonáváme automaticky své běžné činnosti.
Dnešní doba je velmi hektická, takže jsme se naučili, aniž bychom o tom přemýšleli, že se soustředíme hlavně na výkon (uběhnout x km, nachodit x kroků, zvednout x kg, jíst x gramů, vykonat to a ono). Vědomý pohyb se ale zaměřuje na prožitek a kvalitu každého milimetru pohybové akce.
Vědomý pohyb je způsob, jakým můžeme velmi příjemně propojit hlavu (mysl) s tělem, aby přestalo jejich vzájemné soupeření a konečně nastala jejich vzájemná spolupráce. Ten, kdo z takové změny nejvíc získává, jsou oba – fyzické tělo i mysl, protože pak může pracovat tělo i mysl jako jeden celek, což je hlavní podmínkou zdraví a tělesné i psychické pohody.
Aby se z obyčejného cvičení stalo cvičení vědomé, musí obsahovat tyto klíčové prvky:
• Pozornost : Sledujeme a vnímáme, co se v těle děje právě teď. Jaký sval se zapíná určitým pohybem? Ve které fázi pohybu nastává bolest? Jak vnímáme kontrakci nebo uvolnění ve svalu a mnoho a mnoho dalšího.
Prožitek: Vnitřní vnímání svého těla a prožitek je to, co potřebujeme k obnově pohybu, tam kde je jakékoliv omezení nebo bolest. Právě vnímání prožitku těla je klíčovým elementem tohoto druhu cvičení.
• Pomalost: Rychlost a velké úsilí při běžném cvičení často maskuje chyby a zvyšuje ve svalech napětí. Zpomalením získáme čas vnímat a zaregistrovat detaily, které nám v běžném tempu nebo ve snaze o velký rozsah pohybů, unikají. Pomalost v provádění pohybů nám taky umožňuje zapínat hluboké, často méně známé svaly (důležité stabilizátory), které nepracují, pokud „jedete“ na výkon a usilujete zejména o práci svalů, které „jsou vidět“.
• Respekt k limitům: Nejde o to „překonat bolest“, ale vnímat ji jako signál. Učíte se hýbat tak, aby to vašemu tělu dělalo dobře, ne aby trpělo. Učíte se zbavovat vnitřního svalového napětí, ne ho vytvářet. Učíte se zbavovat bolesti, ne přepínat svaly a bolest překonávat.
• Dech jako kotva: Dech je absolutně zásadním a dalším klíčovým prvkem. Není jen palivo, ale náš důležitý průvodce. Pokud u vědomého pohybu zadržujete dech, nebo dýcháte rychle, pak už pravděpodobně nebudete v režimu vědomí, ale budete v režimu stresu. To je přesně to, co nechceme.
Proč se o to vůbec zajímat?
Většina našich pohybových vzorců je automatická (a poměrně často špatná). Vykonáváme automaticky jednostrannou činnost, dlouhé hodiny sedíme u televize nebo u počítače, hrbíme se a ani o tom nevíme. Jakmile začnete s vědomým pohybem, začnete si každou takovou „činnost“ nebo svůj návyk víc uvědomovat. Začnete víc vnímat svoje tělo, a to se postupně začne měnit.
Vědomý pohyb nám pomáhá:
- Zbavit se chronické bolesti, jakmile zjistíte, že vás záda bolí jen proto, že určitou část těla nepoužíváte vůbec a jinou naopak přetěžujete. Zjistíte, že bolest může být i nahromadění napětí v určité části těla, které vyvolává nadměrné stahování (kontrakci) svalů v dané oblasti.
- Snížit stres: Soustředění mysli na tělo „vypíná“ neustálý kolotoč myšlenek v hlavě a pomalý pohyb spojený s klidným dechem aktivuje parasympatikus. Je to vlastně meditace v pohybu. Uvolněná mysl umožní tělu uvolňovat napětí a uvolněné tělo pak pomáhá mysli, abychom se cítili lépe i psychicky.
- Ladnost a přirozenost pohybu: Pohyby těla se stávají efektivnějšími, přirozenějšími, protože pohyb pro nás už není utrpení, ale příjemná pohoda.
Nečekejte, že se na kurzu „Kouzlo vědomého pohybu“ zpotíte nebo si dáte „do těla“ v klasickém smyslu. Věřím ale, že budete odjíždět s příjemným pocitem, že je vaše tělo lehčí, měkčí, delší, vyrovnanější, a že o něm víte mnohem víc než kdy předtím.
Proč u obvyklých cvičení nepracují hluboké svaly těla a proč jsou důležité?
Hluboké svaly při běžném „mechanickém“ cvičení nepracují proto, že jejich hlavním úkolem je jemná koordinace pohybu, stabilizace a udržení postury.
Povrchové svaly jsou zodpovědné za dynamický pohyb a překonávání odporu. Při zátěži se proto automaticky aktivují pouze povrchové svaly – pro výkon, sílu a hybnost.
Hluboké svaly se zapojují sekundárně pro ochranu kloubů a páteře, nikoliv jako hnací síla. Pro zlepšení jejich funkčnosti, pružnosti a zlepšení schopnosti koordinace existují velmi specifická cvičení, která vyžadují méně zátěže, a především naši vnímavost a vědomou pozornost. Na vnější sílu (posilování) tyto svaly „neslyší“.
Hluboké svaly tvoří hluboký stabilizační systém těla.
Největší část stability ale vzniká z koordinace, a to znamená, když se stabilizátory „zapojují“ správně (jemně se zapínají a vypínají podle potřeby těla), koordinovaně, plynule, a povrchové svaly nemusejí přebírat jejich funkce.
Hluboké svaly, zejména kolem páteře, kyčlí, lopatek a ramen pracují tak, aby udržely stabilitu celého systému těla s co nejmenší „ztrátou“ pohybu.
Pracují se zapojením nízké až střední síly, rytmicky a koordinovaně, aby přenášely zatížení, tlumily nárazy a otřesy.
Aby byly hluboké svaly pružné a zároveň pevné a aby pracovaly rytmicky a koordinovaně, musí být plně funkční. Pro svoji práci využívají velmi jemnou sílu a mikro-pohyby.
Hluboké svaly – stabilizátory – jsou plně funkční, pokud nejsou oslabovány zvýšeným napětím a umí „přepínat“ do kontrakce a následného uvolnění, podle aktuální potřeby těla. Pokud je to potřeba, samy se zpevní (zvýšeně kontrahují), ale jakmile tato potřeba pomine, uvolňují se a relaxují. Toto je základní podmínka pro plně funkční sval.
Jak zvýšené napětí poškozuje hluboké svaly:
I když si často myslíme, že „žádné napětí v sobě nemáme“, naše svaly, a pak zejména hluboké svaly, to vnímají jinak. Všechny činnosti v průběhu každého dne se promítají v našich svalech. Ať je to fyzická činnost nebo taky nečinnost, naše myšlenky, naše prožitky, emoce či sebemenší stres.
- Ztrácejí schopnost jemně přepínat mezi aktivací a uvolněním, pohyb musí dělat kompenzovaně, a to oslabuje jejich stav ještě víc.
- Zhoršuje se prokrvení a odvádění metabolitů z hlubokých svalů, tím jsou méně schopné zvládat zátěž a způsobují postupné omezení pohybu, pocity ztuhlosti, napětí a bolesti.
- Protože oslabuje jejich schopnost stabilizace páteře, mění se také postavení pánve a kyčlí. Kolem kloubů (včetně kolen a kotníků, ale taky lopatek a ramen) a jejich úponů dochází k přetížení pojivové tkáně a tuhost mění mechaniku pohybu v kloubech. Klouby pak musí přenášet zátěž jinam, čímž dochází k oslabování dalších skupin svalů a zhoršování kondice.
- To vše ještě víc prohlubuje „obranné a ochranné“ svalové a pohybové vzorce – mozek a nervový systém „drží“ svaly v neustálé připravenosti (stále v režimu „on“ – zapnuté), a to i v případě, kdy to vůbec není potřeba.
- Svaly se postupně stanou chronicky stažené, protože už „neumí a nemohou“ samy vypínat do uvolnění.
Bohužel toto poškození není jediný scénář. Mnohem častěji jde o to, že dlouhodobé napětí v hlubokých svalech si samo „udržuje dysfunkční vzorec“, nebo vzorce, jejichž výsledkem je zhoršená stabilita, poruchy koordinace s omezování pohybu, zvýšená únava a bolest. Výčet důsledků je velmi dlouhý.
Clinical Somatics a Vědomý pohyb staví na tom, že:
– Lidské tělo a svaly jsou pod přímým vlivem mozku a nervového systému. Člověk není stroj a svaly nejsou jen kusy masa, které lze ovládat zvenčí a silou, bez ohledu na to, co tělo skutečně potřebuje.
– Většina chronického stažení (vnitřního napětí, které se může plíživě hromadit mnoho let) souvisí s ochrannými svalovými a posturálními vzorci, které si tvoříme už od raného dětství na základě toho, co prožíváme a jak. Pouze se mění, ale jsou stále aktivní, i když si je vůbec nemusíme uvědomovat.
– Jinými slovy – zvýšené napětí není jen „mechanický problém“, ale souvisí s tím, co naše tělo potřebuje, co prožívá a co očekává.
Příklad: Jednou z našich základních potřeb je pocit bezpečí, ale cítíme nejistotu. Chceme se projevit, ale máme strach z hodnocení a kritiky, tak víc myšlenek i pocitů „držíme uvnitř“ než projevíme navenek. Tělo proto „drží“ naučené vnitřní vzorce zvýšené kontroly, mimo jiné, taky v našich svalech.
– Zvýšené napětí vzniká taky tím, jak a jakým způsobem „používáme“ svoje tělo (jednostranný pohyb, sport, opakovaná činnost nebo i nečinnost atd.)
Cvičení „Somatics“ a vědomý pohyb vede k tomu, aby se napětí v těle mohlo postupně snižovat a uvolňovat, bez ztráty stability.
Stabilitu a schopnost koordinace „obnovujeme“ postupně s ohledem na možnosti a momentální potřeby těla. Obnovu stability a koordinace si ale nelze „vynutit“ zvýšeným úsilím ani silou, protože stabilita a koordinace není možná bez účasti hlubokých svalů, na které žádná síla „neplatí“.
Svalový tonus
Svalový tonus je přirozené napětí ve svalech, které je ve svalech přítomno v určité míře stále, i když jsme v klidu, aby sval byl připraven k „akci“, kdyby bylo potřeba.
Problém nastává, když se svalový tonus hromadí, naše tělo ho neumí uvolnit, a takový stav přetrvává. To se děje proto, že naše svaly jsou pod přímým vlivem mozku a nervového systému a cokoliv prožíváme, to přímo i nepřímo ovlivňuje naše svaly. Z tohoto úhlu pohledu pak jsou „nejcitlivější a nejvíc zranitelné“ právě hluboké svaly, které se upínají přímo k páteři (stabilizátory). Ale nemusíme nutně prožívat trauma, stačí „jen obvyklý stres“, který se stal součástí našeho každodenního života. Neustálé obavy, špatné nálady, spěch či nejrůznější formy strachu, který ani nemusí být náš.
Pokud takový stav trvá dlouhodobě, náš mozek zafixuje tento obvykle zvýšený svalový tonus jako „normu“, a tato norma bude „platná“, dokud ji vědomě nezměníme. Žádné protahování či posilování to nezmění. Po cvičení se brzy svaly vrací do své „normy“.
Pokud jsou hluboké svaly „hluboký stabilizační systém“ těla a jsou takto oslabené, bude to mít vliv na celé tělo a jeho pohybovou i zdravotní kondici.
To se ale obvykle neděje hned – tělo se tomuto „stavu“ přizpůsobuje nějaký čas, někdy i mnoho let, aniž si toho všimneme.
Funkční hluboké svaly
Plně funkční hluboké svaly umožňují tělu přirozenou pohyblivost, pružnost, lehkost a efektivitu pohybu a zároveň pevnost a stabilitu.
Zdá se vám to divné, že sval má být uvolněný, aby byl pevný? To nás ale nikdy nikdo neučil ! Učí nás přece opak !!!
Clinical somatics a vědomý pohyb využívá velmi specifické sekvence pohybů (zejména pandikulaci) pro uvolnění zvýšeného či nahromaděného napětí v nejrůznějších částech těla, což nám umožní obnovu plného dechu a postupný „reset a obnovu“ funkčnosti svalů, zejména hlubokých svalů, aby byly stále funkční a mohly „držet páteř, klouby, ale i orgány tam, kde mají být“, a aby mohly pružně a koordinovaně reagovat na změny a potřeby našeho těla, včetně pohybu bez námahy, omezení a bolesti.
Ps: Kdyby kočka, pes nebo lev posilovali místo přirozeného uvolňování napětí z těla, při prvním skoku se stromu by byli mrtví nebo zmrzačení 😊
Uvolněný sval znamená pružný, flexibilní a zároveň pevný, plně funkční sval.
Vypadá to, že nejlepší volba je obojí. Nejprve se naučit, jak uvolnit napětí v těle i ve svalech, včetně svalů hlubokých, teprve potom dělat cvičení, která máme rádi, ať už je to strečink nebo posilování, nebo cokoliv. A s velkou pravděpodobností (zkušenosti z praxe to dokazují) je pak už budete dělat trochu jinak, protože se naučíte svoje tělo vnímat docela novým způsobem a vědomě už mu nebudete ubližovat ani na něm páchat škody.
Víc o pandikulaci zde:
https://v-laska.com/kouzlo-vedomeho-pohybu/pandikulace-vrozeny-reflex-k-uvolneni-svaloveho-napeti/
Kouzlo vědomého pohybu – kurz
Když jsem objevila toto unikátní cvičení, věděla jsem okamžitě, že to je přesně to, co sama potřebuji a co podvědomě hledám, především proto, že mi přibývá věk. To byla moje hlavní motivace, když jsem začala cvičit, jenom pro sebe.
Dnes ale vím, že tento druh pohybu má mnohem hlubší význam, než udržet se fit.
Absolvovala jsem kurzy „Clinical Somatics“ s Marthou Peterson, ale teprve až jsem se prokousávala knihami, dalšími souvisejícími kurzy a celou řadou dalších odborných textů, začala jsem mnohem víc chápat spojitosti a vazby v těle, o kterých jsme se neučili ani na zdravotní škole a díky vlastní zkušenosti (zbavila jsem se bolesti bederní páteře, „hrbu“ za krkem kvůli nepohyblivosti hrudníku a lopatek a je toho mnohem víc) už vím, že se ubírám správným směrem a taky vím naprosto jistě, že s tímto unikátním pohybem už nepřestanu, protože se stal absolutní součástí mého života. A protože moje nadšení je nakažlivé a moje změny se časem nedaly přehlédnout, vznikly první kurzy nazvané „Kouzlo vědomého pohybu“.
Kurz vědomý pohyb ale není o předání metody nebo nějakého učebního programu či systému. Je spojením toho nejlepšího, co jsem se naučila já – od nejlepších učitelů, kteří boří mýty a dogmata o pohybu a fungování těla.
Už tímto naznačuji, že pravděpodobně nebude pro všechny, protože pro někoho je téměř nemožné nebo dokonce nepřijatelné připustit, že by něco mohlo být jinak, než se naučil ve škole nebo než je obecně přijato a známo. V tomto případě je lepší zůstat ve svém klidu a netrápit se změnami.
Žijeme ve světě, kde na prvním místě je image a pozornost je zaměřena na to, co je vidět. Somatics je ale opak. Zaměřuje pozornost na to, co vidět není a učí nás vnímat tělo jinak, než jsme si zvykli.
„Clinical Somatics“ je hluboký zážitek, neuvěřitelně bohatý na vjemy, pocity a dokonalost těla uvnitř – a před vámi se otevírá to, co ten druhý nemůže vidět.
Připomíná vám to „kraniosakrální terapii“ nebo meditaci? Ano, tak právě toto je jeden z klíčových konceptů metody Clinical Somatics. Mysl se spojí s tělem a „pracuje“ zevnitř – ven.
Kurz „vědomý pohyb“ vnímám jako další unikátní nástroj, který nám umožňuje propojení mysli s fyzickým tělem skrze velmi příjemný, pro tělo přirozený pohyb a dech. Pomáhá nám k uvolnění napětí z celého těla a pomáhá nám naprosto přirozeným způsobem OBNOVIT pohyb a NAPRAVIT vše, co postupně může být napraveno, abychom se mohli pohybovat a žít bez zbytečných bolestí, omezení a bez pomoci druhých. To vše v každém věku. Můžete mít dvacet, čtyřicet, sedmdesát let nebo víc. Je to jedno, a to je kouzelné.
https://v-laska.com/kurzy/kouzlo-vedomeho-pohybu/
Na kurzu předávám všechno, skrze vlastní zkušenost, jak jsem se naučila já a učím se stále. Základem je však pochopení naprosto jednoduché a srozumitelné „anatomie pohybu“ – protože tělo ve skutečnosti funguje jinak, než nám říkají. Není to ale hromada latinských názvů a složitostí, které vůbec nepotřebujeme. Je to o vnímání těla způsobem, jaký nás nikdo nikdy neučil a na jaký vůbec nejsme zvyklí. A z počátku to vůbec není lehké, pokud nejste ochotni přijmout něco nového, i když zcela přirozeného a v podstatě i velmi jednoduchého.
Pod nánosem mouder – dogmat a předsudků, hromady učeností a slov leží moudrost těla, o které většinou nemáme ani tušení. Teprve až přestaneme usilovat, bojovat, snažit se, předstírat a soutěžit s druhými i se sebou, pak se nám otevírá naprosto nový svět vnitřní reality, kde je všechno, po čem vlastně toužíme, ale co jsme sami sobě odepřeli.
Jak toto „cvičení“ těla i mysli vnímám já:
„Vnímáš sebe sama v prostoru – ale jinak než dosud. Pomalu, vnímavě, citlivě a hlavně zcela vědomě učíš svoje tělo úplně novým pohybům (které ale naše tělo už dávno zná). Učíš se vnímat svaly, které se různých pohybů těla účastní, aniž je potřebuješ pojmenovat. Bez zbytečného úsilí objevuješ dokonalý svět svého fyzického těla. Naučíš se dýchat tak, aby tvůj dech byl plynulý a dokonale v souladu s přirozeným a volným pohybem těla. Tvoje tělo se postupně zbavuje napětí, uvolňují se svaly, „rozplétají“ se fascie a pomalu se uvolňují nejrůznější překážky a blokády, které byly v těle nahromaděny.
Tvoje tělo se postupně začne uvolňovat natolik, že se při cvičení už pohybuje jako jeden celek, volně a nenuceně, jako když „pluješ“ prostorem nebo plaveš ve vodě. Ta změna, kterou si prožiješ, je ohromující. Najednou zjistíš, že lépe spíš, chodíš vzpřímeně, aniž stahuješ zadek nebo zatahuješ břicho (jako dřív). Nefuníš už při chůzi do kopce a najednou sedíš rovněji, a dokonce už si nedáš ani nohu přes nohu, protože ti to přijde nepřirozené. Pohybuješ se „úplně jinak“ – jaksi volně a lehce a pak taky začneš vnímat, že nejrůznější omezení a bolesti, které tě dřív trápily, jsou pryč. Je to neuvěřitelné a nádherné dobrodružství. Je to „cvičení“, které vlastně cvičením ani není, a pokud si z něj vytvoříš nový návyk, nic lepšího se ti zřejmě nemohlo stát.
Pokud to nevzdáš a tento způsob cvičení se ti stane novým, v tomto případě velmi prospěšným návykem, najednou taky zjistíš, že tvoje tělo je mnohem pružnější, tvoří se ti pas, a dokonce máš pevné břicho a pevný zadek a rozsah pohybů, jako nikdy předtím. A to vše – bez ohledu na věk – jako bonus.“
Moje první seznámení s metodou i moje první kurzy jsem absolvovala zde:
https://essentialsomatics.com/project/martha-peterson/
Zdroj informací v následujících článcích: Sarah Warren, „The Pain Relief Secret“ – How to Retrain Your Nervous System, Heal Your Body and Overcome Chronic Pain
Thomas Hanna, „Somatics“- Reawakening The Mind´s Control of Movement, Flexibility and Health
Pokud vás téma „vědomý pohyb“ zaujme natolik, že se budete chtít toto unikátní „cvičení taky naučit, pak přejděte na Termíny kurzů:
https://v-laska.com/terminy-kurzu/kouzlo-vedomeho-pohybu-i/
Poznámka:
Slovo „somatic“ se stalo v poslední době velmi populárním, a tak je hodně lektorů – nejen u nás – zařadilo do názvu svých technik. Somatic znamená „tělesný“, ale s metodikou „Clinical Somatics Thomase Hanny“ nemá vůbec nic společného.