My si v dospělosti obvykle uvědomujeme jen důsledky všech těch prožitých traumat, ale víc jak racionálně s nimi obvykle nepracujeme (snad s výjimkou již nežijících aktérů z našich vzpomínek, kterým se sluší už odpoustit…).
Ale ty zasuté zážitky jinak n e č i s t í m e , necháme je dřímat, spát a ejhle, e m o c e – jako časovaná bomba – občas pěkně bouchnou či vytrysknou ve výčitku, bolest…. Mohu opětně říci, že díky Cestám jsem si lépe uvědomila podloží, pozadí, aktéry i negativní pocity a mohla je vynést na světlo, posvítit si na ně, p r o s v í t i t je a uvést do láskyplného souladu mnohé vztahy, což se projeví nejen v “ karmickém obraze „, ale také ve zdravotních souvislostech.
Takže, drahá Vladěnko, d ě k u j i ….děláš záslužnou práci…. Draha
