Jsem člověk, který žije „rovnýma nohama na zemi“, mám ráda vše, co má logické, jasné a jednoduché vysvětlení, ale taky chápu, že jako lidské bytosti nejsme ještě tak vyspělí ( i když si to bohužel o sobě často myslíme), abychom rozuměli všemu, co se ve vesmíru nebo v naší realitě odehrává, nebo abychom plně vnímali, co nemůžeme vidět, ale přesto to kolem nás existuje.
Nemyslím si tedy, že jsme ve vesmíru sami, a že neexistují jiné civilizace. Naopak osobně si myslím, že ve vesmíru je velmi rušno a živo a že my, jako lidské bytosti jsme pouze jednou z civilizací, která právě stojí na rozcestí a rozhoduje se, co s ní bude dál, zda směřuje ke své záhubě nebo naopak ke svému největšímu rozkvětu.
Kniha Velký experiment je jedna z knih, kterou jsem si před čtyřmi lety koupila, přečetla jsem ji a odložila. A právě teď nastala doba, kdy se k ní vracím, protože informace v ní jsou podle mého soudu víc, než aktuální.
Posuďte sami.
Toto je krátká citace z knihy:
Otočným neboli stěžejním bodem pro vás – lidskou bytost – je celý váš biologický organismus. Fyziologické procesy ve vašem těle reagují na stresy, které zažíváte. Některé události ve vašem životě jsou neutrální, jiné zážitky způsobují nízkou úroveň stresu.
Další události – jako osobní či kolektivní krize – mohou vyvolat stres ještě mnohem větší. Stěžejné bod (čili vaše tělo) se musí přizpůsobit zrychlujícímu se tempu individuálního a kolektivního stresu.
Naštěstí má lidský organismus potenciál se velmi rychle přizpůsobovat. Dokáže se také postupně s větší lehkostí a flexibilitou přizpůsobovat měnícím se světovým událostem a osobním situacím. Ale tato schopnost vychází z pochopení podstaty stěžejního bodu (těla) a pochopení vašich možností překonat lidský potenciál. Tím konkrétně myslíme váš potenciál, díky němuž můžete neobvyklým způsobem a mnohem nápaditěji zacházet s novými a možnými stresujícími situacemi.
Stěžejní bod (tělo) je pro vás jedinečný, protože fyziologické reakce vašeho těla jsou unikátní.
Vaše fyziologické reakce na stres jsou instinktivní a převážně podvědomé. Ale navzdory jejich automatické podstatě jde o naučené chování. Tato jedinečná osobní reakce na stres je založena na vaší biologii, osobní historii, názorech a fyzických zdrojích, jako je výživa ze stravy, vody a také vzduchu.
Dvě osoby, které zažívají tutéž krizi, mohou reagovat docela rozdílně. Je to proto, že stejně jako ostatní věci v životě i stres je relativní a závisí na tom, kdo jej vnímá.
Někteří tvrdí, že světové události jsou řízeny nějakou vyšší silou, aby byly lidské bytosti inspirovány či donuceny pozvednout své vědomí. My to vidíme jinak.
Pozvednutí lidstva neřídí žádná vyšší síla, protože původcem své vlastní budoucnosti je lidstvo samo.
Rozhodnutí, která ve svém životě děláte, bezprostředně ovlivňují sílu a flexibilitu vašeho stěžejního bodu – těla – a do určité míry ovlivňují i kolektiv. Ale největší vliv mají na přeměnu vás samých, což je nejobtížnější.
Jak se čas zrychluje, zintenzivňuje se stres, jemuž jste vystaveni vy i společnost. Vaše schopnost (a případně neschopnost) reagovat ze svého stěžejního bodu na tyto tlaky má přímý vliv na zdar ve vašem životě a na váš příspěvek společnosti.
Nemůžete dát, co nemáte, a nemůžete přispět k pozvednutí společnosti, pokud vás síly vašeho stěžejního bodu dohánějí k šílenství.
Zde se nacházíme takříkajíc v klíčovém okamžiku. Jedna cesta vede k jednání ve vnějším světě, ta další k bytí uvnitř vašeho vnitřního světa.
Není to buď – anebo. Ve skutečnosti se ale většina lidí zaměřuje na jedno či druhé.
Kroky navenek usilují o změnu světa, jiní se zase pokouší ovlivnit svět přeměnou své vnitřní skutečnosti, a tedy sebe samých. Někdy chtějí utéct z vnější skutečnosti úprkem do svého vnitřního světa.
To ale není moc důvtipné řešení, jak se vyrovnat se stresem, protože to vede k popírání a vytěsňování, a váš osud i vaše historie se tím jen obracejí k horšímu.
Myslíme tím, že popíráním situace nic nevyřešíte.
Popření totiž rafinovaně uchovává přesně tu situaci, které se snažíte vyhnout.
Rodina, sociální skupina ani celá civilizace nedosáhne ničeho, pokud trpí násilím a předstírá, že tomu tak není. Volnost naopak dostanou síly, které násilí generují a jsou za ně odpovědné, protože jim nikdo neřekne “ne”. Někdy je největším příspěvkem k vývoji schopnost říci “ne”.
Tento paradox je tím palčivější kvůli skutečnosti, že jedinci se sklonem k duchovnosti často mívají citlivou povahu. A protože se snaží o ochranu sebe samých, odvracejí se od situací, jakmile jim začnou být nepříjemné.
Někteří jsou v úniku do svých vlastních vnitřních světů obzvlášť vycvičeni a svět konfliktů nechávají za sebou. Hledají útočiště v sobě, ale zaplatí za to tím, že se odpojí od reality svých pozemských zkušeností – v tomto případě od toho, co je jim nepříjemné.
Pokud unikne z vnějších negativních situací do svého vnitřního útočiště mnoho lidí, nezůstane ve vnějším světě nikdo, kdo by řekl “ne”. Negativní síly pak mohou volně působit a utvářet osud jedince a pozemskou zkušenost dle vlastní libovůle. A tak se zhoršuje váš život i historie.
Vaše minulost je plná incidentů, kdy negativní síly přepsaly historii.
A jestliže to lidé neodhalí nebo vytěsní, historie se opakuje.
Naše rada zní:
- Pracujte se stěžejním bodem – tělem – tak, abyste spojili obojí.
- Jednejte ve vnějším světě a najděte útočiště uvnitř sebe samých.
- Žijte své hodnoty.
- Najděte odvahu situacím okolo sebe, které pociťujete jako negativní, říci “ne”.
- Najděte útočiště uvnitř sebe samých, kde se můžete dobít energií. Ne ale kvůli účinku z vnějšího světa, ale proto, abyste se posilnili, jelikož žijete svůj život jako duchovní bytosti, které sbírají lidské zkušenosti.
Existuje mnoho způsobů, jak v sobě najít útočiště a dobít energii své vlastní podstaty.
