Přečetla jsem několik knih Zacharia Sitchina, které mi konečně daly odpovědi na otázky, které si kladu spoustu let a věřím, že nejen já.
Zacharia Sitchin (1920-2010) – autor mnoha knih a především člověk, který zasvětil velkou část svého života překladům několika tisíc sumerských destiček, které byly nalezeny v 70 letech minulého století. Sitchin na základě této práce napsal mnoho knih, ve kterých nám předkládá zcela jasnou a podrobnou zprávu o našem původu. Pravdivou, nefalšovanou a necenzurovanou. Vše je dokonale podloženo fakty a vše je v podstatě, i když dnes už v úlomcích, součástí historie každého národa na Zemi. To ovšem neznamená, že o tom, jako obyčejní lidé, víme.
Sitchin se narodil v Rusku, ale vyrostl v Palestině, ovládal moderní a starověkou hebrejštinu a další semitské a evropské jazyky. Je považován za „kontroverzního“ dějepisce, protože fakta, která nám předkládá, jsou a měla být před lidstvem skryta a to z dobrého důvodu, jak čtením knih pochopíte.
Všechno, co se nám současným lidem a zejména těm, kteří řídí tento svět, nehodilo do krámu, bylo odsunuto do bezpečné přihrádky a označeno „mytologie“ a to přesto, že se pro mnohé kultury jedná o historická fakta.
Michael Tellinger je vědec, badatel a spisovatel (nar. 1960), který je s největší pravděpodobností taky označen nálepkou „kontroverzní“, což ovšem znamená, že ho nepřitahují pouze témata, která jsou na oficiálních místech „schválená“, ale pravý opak.
Tellinger odhaluje nové archeologické a genetické důkazy, které v podstatě korespondují s dílem Sitchina, protože z valné části vycházejí ze Sumerských tabulek. Na rozdíl od knih Zacharia Sitchina, které jsou víc literaturou faktu ( knihy jsou zaplaveny fotodokumentací textů, symbolů, map nebo konkrétnch míst na zemi – nic není smyšleno) budete číst Tellingera doslova jedním dechem, protože z nepopiratelných faktů vytvořil velmi poutavý příběh.
Příběh o našem původu, který nám konečně odpoví na otázky „Kdo jsme, odkud jsme, co tady na Zemi děláme….“.
Otázky, na které lidstvo hledá odpovědi po celá tisíciletí a které jsou před námi mazaně skrývány, zahaleny „tajemstvím“ nejrůznějších forem náboženství nebo mysticismu. Osobně se totiž nemohu ztotožnit s tvrzením, že člověk je „pánem tvorstva“ a že jsme jediná civilizace ve Vesmíru. Toto tvrzení mi přijde arogantní a bohužel i směšné.
Tellinger na podkladě jím získaných informací z předbiblických hliněných tabulek Sumerů popisuje, jak na planetu Zemi před 400 000 lety přišli Anunnakové, civilizace z planety Nibiru, aby na Zemi hledali zlato, které mělo zachránit jejich planetu před zánikem. Anunnakové věděli, že rozptýlením zlatého prachu do atmosféry jejich planety mohou zacelit „díry“ v ozónové vrstvě (velmi podobný problém, co řešíme dnes). S technologiemi, které máme dnes si určitě každý z nás dokáže představit, že můžeme i my vyslat na jinou planetu skupinu výzkumnímků, kteří budou hledat něco, co právě na Zemi potřebujeme, například k záchraně před zničením.Americké filmy jsou zaplaveny podobnými příběhy.
Ale zpět ke knize. Na Zemi byly obrovské přírodní zásoby zlata, a tak Anunnakové postupně planetu osídlili, založili zde svoje základny, založili města a začali těžit. Ale obrovské dodávky zlata na jejich planetu nestačily a mezi jejich vlastními lidmi začalo docházet ke vzpourám a nepokojům, protože Anunnakové nebyli zvyklí na tak těžkou práci.
A tak Anunnakové po dlouhých genetických pokusech s bytostmi, které v tu dobu na Zemi žily (Homo sapiens) vytvořili nejprve „člověka otroka“, kterému říkali LULU a který byl předurčen pro těžkou práci v dolech. Je to velmi dlouhý a poutavý příběh, plný faktů, takže věřte mi, stojí za přečtení. Později Anunnakové stvořili vyspělejšího člověka (Homo sapiens sapiens) s využitím části své vlastní – anunnacké – DNA, ale omezili jeho mentální a fyzické schopnosti deaktivací svého vyspělejšího (i když ne dokonalého) genomu, což vysvětluje, proč máme aktivní jen necelá 3% naší DNA.
V knize najdete tolik fascinujících informací že věřím, že budete chtít vědět mnohem víc.
