Napadlo vás někdy, kde se berou všechny ty nutkavé, často i dotěrné myšlenky, zejména pak ty negativní, které se nám neustále nutí do mysli a čím víc se snažíte je „odehnat“ či potlačit, tím víc na vás útočí?
Nebo kam se ztrácí energie, již při prožívání nepříjemných emočních stavů uvolňujeme či vyzařujeme?
Proč jsou někdy vášně a pudy tak silné až nepřekonatelné ?
Proč je tak těžké mít pevnou vůli, když se rozhodneme odolat?
I když silně materialistická veřejnost i velká část vědy absolutně nepřipouští, že by mohl existovat jiný, než materiální svět, začínají se čím dál víc objevovat důkazy o tom, že všechno je jinak, než jsme si dosud mysleli. Dnes už existuje opravdu celá řada vědecky podložených studií a výzkumů, které se zabývají energií a vědomím člověka a v mnoha směrech korespondují s věděním našich předků či tvrzením duchovních mistrů a zasvěcenců v tom, že v auře (v bioenergetickém poli člověka) se nacházejí nejrůznější druhy parazitů, které sice nemůžeme vidět, ale přesto existují a často nám velmi škodí.
S tématem astrálních parazitů (jako škodlivých entit) se setkáváme také v magii, hermetismu a kabale.
Ať už se pohled na tyto entity jakkoliv může různit, všichni se v podstatě shodují v tom, že „astrální larva“ je energetický útvar, který vzniká v našem energetickém poli zpočátku nevědomě, nejčastěji v okamžiku silného emočního prožitku, v afektu, pod vlivem pudu nebo vášně. Mentální energie, která při silném prožitku či psychickém vypětí začne unikat se stává živnou půdou pro takovou astrální larvu, která se dokonce za určitých – pro ni příznivých podmínek – může v astrálním světě vyvinout v samostatnou, inteligentní a velmi záludnou „bytost“. V některých textech (zejména rusko) se můžeme taky setkat i s pojmem Fantom.
Astrální sféra – je „místo“, kde ožívají všechny naše myšlenky, pocity, představy i naše přání. Vše, na co myslíme a co prožíváme je energie, kterou vyzařujeme a ta se za určitých okolností (pokud stále „krmíme“ stejné myšlenkové či emoční vzorce) může změnit, může získat i určitou podobu, tvar. Těmto energetickým shlukům se říká „astrální larvy“. To je ale pouze jejich počáteční stadium, tak, jako známe larvy v přírodě.
V prostoru astrálního světa se volně pohybují a propojují se s dalšími energetickými formami, které mají podobné vibrační uspořádání.
Jsou-li ale pravidelně „dokrmovány“ opakováním stejných myšlenkových a emočních vzorců (programů), časem se vyvinou v silné, samostatné „bytosti“, které si dále už žijí svůj vlastní život a není vůbec lehké „odolat“ jejich nástrahám.
Astrální larvy tvoříme všichni svým každodenním myšlením a prožíváním.
Jsou něco jako „odpadní produkt“ našeho myšlení, našich úvah, představ, pudů a emocí. Každá myšlenka se tak může stát zárodkem pro vytvoření astrální larvy, která může mít krátký nebo taky dlouhý a zákeřný život. Pokud je larva dostatečně „krmena“, usídlí se v našem energetickém poli (v naší auře), protože právě odtud jí přichází „potrava“ pro její další vývoj a růst.
V knize „Přednášky pro Universalii a Horev klub“ je kapitola nazvaná „Astrální biologie“.
Jedná se o opis přednášky , která byla posluchačům přednášena na půdě prvorepublikového Horev klubu za života hermetika Pierra de Lasenica. Mimo jiné se zde uvádí: „Hovoříme-li o myšlence jakožto tvoru astrálna, máme na mysli předně onen druh myšlenek, jejichž existence začala tím, že byly často a intenzivně opakovány. Víme, že základem všeho tvoření a udržování života je rytmus. Opakování je vibrace čili vlnění, vlnění je světlo, světlo je energie a energie je projev síly.“
Autor přednášky dále vysvětluje, že pokud se člověk vrací častěji k jedněm a téže myšlenkám, malé astrální útvary, které tím vznikají, nikam nemizí, ale sycením naopak sílí a mohutní.
Slévají se ve větší celky, které nasávají stupňovaná kvanta tvůrcovy ektoplazmy. Tvůrcova zárodečná myšlenka byla v počátcích neurčitá, nevyjádřená. Častým opakováním, zvýšeným zájmem tvůrce a jeho pozorností ale nabývá na přesnosti a určitosti.
Co o tom říká Kabala ?
Učení Kabaly rozeznává dva druhy : „Larvy kategorické“, které získaly svůj název od Satana Kategora – žalobce, svůdce a pokušitele, tedy jedné ze tří tváří Archanděla Samuela. Sbírá larvy hříchů jedinců či národů a referuje o nich „na nebesích“ před „soudní stolicí boží“.
Úkolem takových larev je svádět svého tvůrce k dalšímu zlu a (nejen) po smrti se stát jeho živou obžalobou.
Další larvy – „Sanegorické“ – získaly svůj název od Sanegora – obhájce, zastánce, často Archanděla Michaela či Cadkiela.
Vypočítává zásluhy, které představují larvy dobrých skutků a vlastností, jež mají ideu božského milosrdenství. Při posledním soudu pak jedna larva Sanegorická ( skutky dobra či milosrdenství) dokáže převážit několik larev Kategorických.
Z toho vyplývá, že astrální larvy nemají vždy pouze negativní náboj, ale jsou vlastnosti a zvyky, které nám naopak prospívají a takové „pozitivní larvy“ nám mohou i dobře sloužit.
Pokud nejsou astrální larvy dostatečně krmeny a vyživovány, samy zanikají krátce po svém vzniku. V opačném případě mohou svého tvůrce i přežít.
Když takové astrální larvy, které zpočátku nemají vlastní vědomí, rostou a sílí, mohou se z nich stát i vyšší bytosti v hierarchii duchovního světa.
Z časopisu „Záhady života“
