krátce po kurzu Kraniosakrální terapie:
,,Začíná mě to hodně bavit, už jsem se uvolnila, nestresuju a „poslouchám“ to tělo, se kterým pracuji. Začínají mi chodit zajímavé informace. Ještě je nedokážu docela pochopit, ale když cítím, že se v tom těle něco děje, zůstanu ne tom místě stát a čekám, až se to uklidní. Tak jsem to udělala i při práci se sestřenicí a najednou jsem v rukou cítila pálení a pak v kyčli a na boku. Nechala jsem to být a čekala, až to přejde. Po terapii mi sestřenice řekla, že právě na toto místo ráno spadla ze schodů. Je to fakt nádhera !!!
Jenže se zatím ještě bojím na “ veřejnost „, ale dělám denně a opravdu si s tím začínám „hrát“. U každého klienta mě napadá něco jiného a tak to udělám.
Zatím největší odměnou mi je, když vidím, jak se po terapii všichni usmívají :-))
A nejvíc mě těší moje teta, kterou dělám v sedě.
Před terapiemi mohla spát tak max. 3 hodiny denně a jinak musela dřímat vsedě v křesle.
Byla nevyspalá, unavená bolestí a to se odráželo i na jejím srdíčku.
Po čtvrté terapii už vydrží spát na zádech od deseti večer až do čtyř do rána, pak se prý chvilku vrtí, hledá lepší polohu a spí někdy až do půl deváté.
Tak tomu říkám úspěch.
I kdyby to bylo jen tohle, pak celý kurz stál za to 🙂 ,,
Jana
