Milá Viki!
Není to moc dlouho, co jsme se rozloučily a já ti musím sdělit svoje pocity. V první řadě tedy poděkovat za to, co jsme si dovolily prožít. Teprve teď se to ve mě tak nějak ukládá a rozkládá a ukotvuje. Jak já byla bláhová … když jsem chtěla předat hned dál … s ještě větší pokorou se skláním nad tou ohromnou sílou a cítím nesmírnou lásku a jakoby stále to velké a bezpečné objetí. Silné a přitom tak jemné. A v druhé řadě, stýská se mi . Přeji ti šťastný návrat do Anglie.. Svátky ti ještě nepřeji, cítím, že toto je jen první moje psaní tobě ….
Děkuji
P.S. Mimochodem, přestal mi chutnat i ten chléb …
Blanka, Kostelec na Hané
