Věta, která v posledních několika letech zaplavila celý ezoterický svět. Tak jak je to s tím „přechodem“ a transformací vědomí ?
Není lehké tuto tématiku vysvětlit, ale snad nejlepší pohled na „věc“, co dává smysl, jsem objevila v knize
Psychologie chaosu, autorky Věry Balkové :
Pěti smysly vnímáme jen nepatrnou část kompletního vesmíru, frekvence, na jaké je nastaven náš mozek, nám neumožňují vnímat celek
Přechod do jiné dimenze, například z 3D do 5D, je záležitostí rozšiřování vědomí, aktivací „spících“ částí mozkových kapacit, kdy dochází k odstranění závojů, které nám zabraňují vidět a vnímat celek v širším spektru. Realitu 3D není možné „zničit“, nebo z ní vystoupit, a fyzicky se přesunout jinam.
Pokud naše vědomí bude schopno vnímat v rozmezí 5D, ostatní reality, ani ty s nižší frekvencí, nikam nezmizí, stále zůstanou součástí celku. Nejde tedy o přesun našich fyzických těl do jiného, kdoví jak vzdáleného prostoru. Můžete zůstat sedět stále na jednom místě, a nikam se fyzicky nepřesunete, přesto se ocitnete „jinde“ díky zvyšování osobních vibrací. Vnímání světa má zkrátka své vibrační hranice, nikoliv hranice jakkoliv fyzické. Úrovně jiných dimenzí musíme pochopit a uchopit smyslově, energeticky se přizpůsobit jinému vnímání, vibračně se sladit s určitými frekvencemi, které tyto reality vymezují. To, že nevnímáme jiné dimenze, je díky filtraci našeho mozku, který není schopen pobývat v trvalém božském vědomí.
Patrně si neumíme představit, jak velký je rozdíl ve vnímání na frekvenci 3D a v naprosto odlišné 5D
Potenciál možností v 5D je tak velký, že nepřipravenost může způsobit pro vědomí jedince velký šok, a tím i neschopnost okamžitě se jiné frekvenční hladině vnímání přizpůsobit. Obtížně se to vysvětluje, ale pokud máte zkušenosti s takzvaným astrálním putováním, kdy je vaše vědomí krátkodobě přesunuto do jiné dimenze, určitě si vzpomenete, jaký to pro vás byl šok v okamžiku, kdy se vám poprvé podařilo odpoutat své vědomí od fyzického těla. Charakter jevů a událostí vnímaných na vyšší hladině frekvencí je v tomto stavu naprosto odlišný, například sled událostí jsme schopni vnímat nelineárně, podobně jako ve snu. Nemluvě o tom, že prostor je tvarován přímo před očima, bez časové prodlevy, v závislosti na kvalitě a posloupnosti jednotlivých myšlenek. Pouze časem, a postupným zdokonalováním, je možné zážitky během odpoutání a přechodu do jemnohmotného světa zdokonalovat.
Portály do páté dimenze můžeme jako jedinec občas otevřít, vstoupit tam, chvilku tam pobýt, vystoupit, portál zavřít a vrátit se zpět do časoprostorové reality.
Trvale „žít“ v páté dimenzi, v plném vědomí, jak si mnozí poutníci představují, není (prozatím) dost dobře možné. Jsme jeden celek, jeden organismus, a dokud se do páté dimenze „nepřevibrujeme“ jako jedno tělo, zůstaneme na frekvenci reality, kterou jsme jako celek schopni běžně vnímat. Tato skutečnost nevylučuje, že jiné reality můžeme za určitých okolností vnímat souběžně. Jako jedinec můžeme procvičovat a zdokonalovat své smysly (zrak, sluch, čich, hmat a chuť), aktivovat šestý smysl, a tím posílíme své vnímání. Můžeme provádět různá duševní a tělesná cvičení, meditovat a zvyšovat své vibrace, to jsou právě ty okamžiky, kdy dočasně otevřeme portál „jinam“, ale vždy se musíme vrátit zpět. To jsou situace, kdy jsme přítomni setkání různých realit, v různých časech, situace platné pro vibrační frekvence na které se občas napojíme. Můžeme zdokonalovat schopnost lucidního snění, astrálního putování, a nejrůznější dimenze zkoumat, ovládat tvůrčí sílu své mysli, ale vždy se musíme vrátit zpět a stát nohama pevně na zemi.
Třetí dimenze nevstoupí do dimenze páté, vše je přítomno zároveň, hranice vymezuje naše vnímání. Vnímání jiných dimenzí musí vycházet, mimo jiné, také ze srdce, tím zvyšujeme své vibrace.
Jde o transformaci vědomí a mysli. Přechodu do vibrací páté dimenze musí předcházet spirituální a duchovní rozvoj celé společnosti. Duchovní probuzení musí získat svou stabilitu v celku, což nás ale nesmí odradit od procesu osobního duchovního rozvoje. Částečné odpoutání od současného světa docílíme, pokud vědomě snížíme polarizování na zlo a dobro, a ukotvíme své vnímání, myšlení a konání na frekvenci LÁSKY – tedy v NEUTRALITĚ. A pokud tuto definici přestaneme považovat za pouhou frázi. Duchovní probuzení celku probíhá, ale je nestabilní, jako jedno tělo nemáme zatím soudržnost, pevnou vzájemnou oporu, abychom udrželi náš svět na této tvořivé frekvenci, která se sice přibližuje božskému vědomí, ale ještě ani zdaleka jej nemůže dosáhnout. V platnosti zůstává, že přítomnost vytváří podmínky pro budoucnost. Pokud se nad tím zamyslíme, tak kvantový skok – náhlá transformace vědomí, bez postupného – plynulého přechodu, by uvedla svět ve skutečný chaos.
Nikoliv v tom smyslu, že by se svět stal „chaosem“, náhlé otevření portálu do 5D by většina bytostí prostě bez přípravy neustála
Představte si, z pohledu nepřipraveného poutníka, že jste zcela inteligentním živočichem, konkrétně rybou žijící v hlubinách oceánu, vaše bytí je závislé a projevuje se v energetickém propojení na druhové vědomí. Znáte pouze oceán, a to ještě ke všemu jen jeho nepatrnou část. Nemáte nejmenší ponětí o existenci souše, přírody a světa rozprostírajícího se mimo vědomí oceánu. Najednou se dostanete na souš, kde pro vás a vaše druhové vědomí platí naprosto rozličná pravidla, zažijete šok, a jen obtížně se přizpůsobíte, pokud vůbec. Teď si podobnou situaci představte z pozice připraveného poutníka, příběh je ve své podstatě stejný, také jste inteligentní bytostí, avšak vaše duchovní vnímání je rozšířené. Nejste rybou žijící pouze v hlubinách oceánu. Jste delfínem, který je pánem doma – ve vědomí oceánu, ale občas navštěvuje jiný svět mimo oceán, dokonce se přímo setkává s bytostmi jiného druhu – s lidmi. A dokonce s nimi dokáže komunikovat. Pro našeho pokusného delfína – připraveného poutníka – by tedy přechod z jedné frekvence vnímání, z jedné reality do druhé, nebyl až takový problém.
Transformace vědomí je o změně vibrací, kterým se musí naše vědomí, a potažmo i fyzická těla postupně přizpůsobit. Duchovní probuzení máme přijmout jako skutečnost, která se děje, ale bez připoutání, fantazírování a smutnění nad tím, že se vše odehrává pomaleji, než by si mnozí přáli. S tím úzce souvisí, že úpěnlivé snažení nám nepomůže PŘEDBĚHNOUT změny, které probíhají na úrovni změny vibrací planety Země. Postačí, pokud si tyto změny budeme uvědomovat a přizpůsobovat se, jako jedinci tento globální proces neurychlíme, ale můžeme jej podpořit a to je podstatné. Země zvyšuje své vibrace a naše těla, mysl a smysly se přizpůsobují. Probuzení znamená být v souladu se změnami, které probíhají na galaktické úrovni, uvědomovat si tento proces. Podívejte se upřímně na své ego, a na svou duši, a odpovězte si poctivě na otázku, zda jste schopni BÝT v jednotě se všemi bytostmi. Tak poznáte, do jaké míry je otevřené vaše SRDCE. Veškeré pozemské bytí je jakési divadelní představení, božské jádro v nás je zároveň scénáristou, dramaturgem i hercem. Aby mohlo divadlo fungovat, musí se všichni zúčastnění zapojit do nového scénáře jako jedno tělo. Některé části starého scénáře, již nefunkční paradigmata, je zapotřebí přepsat, upravit v souladu s oživujícím se vědomím planety Země, a herce naučit postavit se ke svým rolím s plnou odpovědností. Podmínkou je naučit se sebeovládání, v lásce dávat a brát stejnou měrou.
zdroj: https://www.psychologiechaosu.cz/ocekavany-presun-pate-dimenze/